Už asi těžko přijde spása
Vyšlo však slunce nad Zvrásněnou
A konipásek koně spásá
A žít znamená býti s ženou

Dnes asi těžko někdo jásá
Když zjeví se nebeský Lhář
Z lící mu visí kusy masa
To nastavoval sedmou tvář

A zas ta hořkosladká vůně
Ta co se s pachem potu mísí
Ta cos ji jednou cítil v lůně
Než vyskočils po vzoru krysy

Už asi těžko přijde spása
Když vyšlo slunce nad Zmařenou
Když konipásek koně spásá
A všichni jsme tu na zapřenou

A odchází už také žití
I když se za ním ještě vrhám
Dřív bylo žití jako kvítí
Dnes téměř žádné nenatrhám

Chtěl bych vše zvládnout jedním rázem
Nechci tu trčet ještě léta
Ale jsem trochu přešlý mrazem
Tak ze mě zas nic nevykvétá

Už asi těžko přijde spása
Když slunce vis nad krajinou
A konipásek koně spásá
A já bych chtěl už zase jinou

Zas trochu jinou realitu
Nějakou méně nepevnou
Nějakou méně z bakelitu
A nejlíp s žabkou Carevnou

Už asi těžko přijde spása
Když čtyři koně se sem ženou
Jejich ústa jsou jedna vrása
Hluboce plná vana s pěnou

Nás ale nikdo nedostihne
Ani ti čtyři klopýtavci
Nám se všechna ta hrůza vyhne
Nás nenají se mlsní dravci

Už asi těžko přijde spása
Možná zbyla nějaká z loňska
Na dostizích hlasatel hlásá:
Běží se Velká babylónská

Věž zatím hoří jako svíce
Plameny jako šelmy dravé
Děvčátkům zle se barví líce
V odstíny hnusně popelavé

Už asi těžko přijde spása
Plane planina za planinou
A hloupost lidská všechno spásá
Jen kýče nikdy nepominou

Až do kolen už klesla krása
Pod tíhou latexových pout
Možná i vám to srdce drásá
Bohužel nelze uniknout

A těžko přijde rozhřešení
Když odkud brát už dávno není



English translation:


It hardly comes the salvation
However, the sun came out over the Furrowed
and wagtail eats horses
And to live means to be with a woman

Today hardly anyone cheers
When the heavenly Liar appears
Of his cheeks hanging pieces of flesh
because he set up his seventh face

And again, that bittersweet smell
That which mixes with the scent of sweat
That which you once smelt in the womb
Before you jumped out such as rat

It hardly comes the salvation
As the sun rose over the Stymied
As wagtail eats horses
And we’re all here incognito

And also the living leaves
Although I still tear into it
Before, the living was rife as flowers
Today I gather almost none

I would like to manage everything at one stroke
I don’t wanna be stuck here for years
But I'm overpass by frost a little
So nothing abloom from me again

It hardly comes the salvation
When the sun hangs over the landscape
As wagtail eats horses
And I want some another again

Again some another reality
Some less shaky
Any less of bakelite
And preferably with the froglet Czarina

It hardly comes the salvation
When four horses rush in
Their mouths are one fold
Deeply full bath with foam

But nobody will overtake us
Even those four totterers
All the horror avoids us
We won’t be eaten by finicky predators

It hardly comes the salvation
Maybe some left over from last year
The race announcer proclaims:
The Great Babylonian race!

The tower still burns like a candle
Flames as a predatory beast
Girls with badly stained cheeks
In shades of the nasty ashen

It hardly comes the salvation
Plain after plain burns
A human folly feeds it all down
Just kitsch never pass away

The beauty already fell to its knees
Under the weight of latex chain
Maybe even your heart is grated
Sadly you can not escape

And hardly comes the absolution
If there is no longer whence to take it