Hlediště už je prázdné a přesto se samet ještě jednou váhavě zvedá. Prosakující pachuť otevřeného konce diváci cestou domů těsní vylhaným happyendem. Jenže v posledním pozdějství bude všechno jinak. Teprve pak padne opona vyčerpáním jako gilotina. English translation: The auditorium is already empty and yet the velvet again hesitantly rises. On their way home those spectators are stuffing the leaking aftertaste of the open end with phony happy ending. But in the last late-act things will be different. Only then will the curtain fall with exhaustion as a guillotine.

Ústa oceánu vyvrhla na břeh písek a oblázky… Slova – dokonale ohlazená semena lží. Ty nejmenší (předložky, spojky a částice) ať rozeseje vítr. Největší – víš které – ponech dychtivým dotykům slepého přílivu. Nyní mlčky (samozřejmě, že mlčky) nahlédni, co zbylo v sítu. Vybírej, jeden – a pouze jeden – klamínek si smíš vložit pod jazyk. English translation: Ocean mouth spouted ashore sand and pebbles... Words - perfectly polished seeds of lies. The smallest (prepositions, conjunctions and particles) whether the wind sow. The biggest - you know which they are - leave to the eager touches of blind tide. Now tacit (of course, that tacit) view what's left in the sieve. Select, one - and only one - decepstone you may place under your tongue.

Plod stromu poznání Uzarděn studem Z toho, co uviděl. Masité bytosti Plněné pudem: Každá má svůj příděl. English translation: Fruit of the tree of knowledge blushed with shame from what he saw. Fleshy creatures filled with instinct: each one has its own dole.

Prázdnota bezedná jako sen nebožtíka, pod klidnou hladinou číhá dravá štika. U břehu sám Život v mrazu odlévá své děti – duše – z černého olova. English translation: Fathomless emptiness like a dream of deceased, below the calm surface lurks ravenous pike. At the shore, in the frost, stands Life itself And drain souls, his children from black lead.

Už asi těžko přijde spása Vyšlo však slunce nad Zvrásněnou A konipásek koně spásá A žít znamená býti s ženou Dnes asi těžko někdo jásá Když zjeví se nebeský Lhář Z lící mu visí kusy masa To nastavoval sedmou tvář A zas ta hořkosladká vůně Ta co se s pachem potu mísí Ta cos ji jednou cítil v lůně Než vyskočils po vzoru krysy Už asi těžko přijde spása Když vyšlo slunce nad Zmařenou Když konipásek koně spásá A všichni jsme tu na zapřenou A odchází už také žití I když se za ním ještě vrhám Dřív bylo žití jako kvítí Dnes téměř žádné nenatrhám Chtěl bych vše zvládnout jedním rázem Nechci tu trčet ještě léta Ale jsem trochu přešlý mrazem Tak ze mě zas nic nevykvétá Už asi těžko přijde spása Když slunce vis nad krajinou A konipásek koně spásá A já bych chtěl už zase jinou Zas trochu jinou realitu Nějakou méně nepevnou Nějakou méně z bakelitu A nejlíp s žabkou Carevnou Už asi těžko přijde spása Když čtyři koně se sem ženou Jejich ústa jsou jedna vrása Hluboce plná vana s pěnou Nás ale nikdo nedostihne Ani ti čtyři klopýtavci Nám se všechna ta hrůza vyhne Nás nenají se mlsní dravci Už asi těžko přijde spása Možná zbyla nějaká z loňska Na dostizích hlasatel hlásá: Běží se Velká babylónská Věž zatím hoří jako svíce Plameny jako šelmy dravé Děvčátkům zle se barví líce V odstíny hnusně popelavé Už asi těžko přijde spása Plane planina za planinou A hloupost lidská všechno spásá Jen kýče nikdy nepominou Až do kolen už klesla krása Pod tíhou latexových pout Možná i vám to srdce drásá Bohužel nelze uniknout A těžko přijde rozhřešení Když odkud brát už dávno není English translation: It hardly comes the salvation However, the sun came out over the Furrowed and wagtail eats horses And to live means to be with a woman Today hardly anyone cheers When the heavenly Liar appears Of his cheeks hanging pieces of flesh because he set up his seventh face And again, that bittersweet smell That which mixes with the scent of sweat That which you once smelt in the womb Before you jumped out such as rat It hardly comes the salvation As the sun rose over the Stymied As wagtail eats horses And we’re all here incognito And also the living leaves Although I still tear into it Before, the living was rife as flowers Today I gather almost none I would like to manage everything at one stroke I don’t wanna be stuck here for years But I'm overpass by frost a little So nothing abloom from me again It hardly comes the salvation When the sun hangs over the landscape As wagtail eats horses And I want some another again Again some another reality Some less shaky Any less of bakelite And preferably with the froglet Czarina It hardly comes the salvation When four horses rush in Their mouths are one fold Deeply full bath with foam But nobody will overtake us Even those four totterers All the horror avoids us We won’t be eaten by finicky predators It hardly comes the salvation Maybe some left over from last year The race announcer proclaims: The Great Babylonian race! The tower still burns like a candle Flames as a predatory beast Girls with badly stained cheeks In shades of the nasty ashen It hardly comes the salvation Plain after plain burns A human folly feeds it all down Just kitsch never pass away The beauty already fell to its knees Under the weight of latex chain Maybe even your heart is grated Sadly you can not escape And hardly comes the absolution If there is no longer whence to take it

V tekutém písku uvnitř přesýpacích hodin Uvízl člověk. Pomalu se obrací v prach A mísí se s tikáním zrnek. Není ničím víc než jemu vyměřeným časem. Zvolna mizí v propadlišti vteřin. …mizí, mísí, mizí, mísí, mizí… English translation: In liquid sand, inside the hourglass the man is stuck. Slowly turning into the dust and blending in with the ticking of grains. He is nothing more than his admeasured time, slowly disappearing in the sink of seconds. …melt, blend, melt, blend…

Šílenství rve lístky sedmibolu, má mne rád či nemá, ptá se. Hodina plků trvá už snad sto let, pomalu zvoní… Bělavé kosti jak břízy na podzim, bývalá příčetnost, bývalá příčetnost. Starý svět umírá, nový se narodí. English translation: Madness is tearing the leaves of daisy-pain, ”Does he love me or not?” it asks. Hour of piffles has been going on for a hundred years, it slowly rings ... Whitish bones as birches in autumn, Former sanity, former sanity. The old world is dying, the new is born.